úterý 20. srpna 2019

Dohráno: Lands of Lore: Guardians of Destiny

Ale no tak, tohle by mi stejně nikdo nevěřil a tak vylezu s pravdou ven.Když už jsem teď  dohrál jedničku, byla by škoda nezmínit i mé zážitky ze dvojky, kterou jsem dohrál zpátky v roce 2016 a jelikož jsem se tehdy dokopal k tomu sepsat komentář na databázi her (kde je kupodivu kladně hodnocen), tak ho prostě sprostě okopíruji i sem, ať to mám pěkně pohromadě. Pokud se někdo chtěl zeptat co trojka, tak ano, ta je taky v plánu.
He,he, aby tu byl alespoň nějaký originální obrázek, tak využiji svou chlubivou povahu a ukážu Vám trilogii hezky pokupě.



LoL2 trpí syndromem "pokračování, jenž nenaplnilo očekávání", dá se říci, že z klasického dungeon crawlu nám vznikl klikfest "ala Diablo" z vlastního pohledu, kterýžto je místo RPG prvky říznut adventurou. 

Pokud se přesuneme do alternativního vesmíru, ve kterém nikdy nevzniklo LoL1, zjistíme že se zase až o takový průser nejedná. Do rukou se nám dostane lesklá,pevná krabice s Lutherem na obalu, hezky zpracovaný manuál s tutorialem jak přežít první kroky v tomto světě a také čtyři plná CD, naplněná až po okraj digitalizací a animacemi jak to tehdá uměl jen Westwood. 


Základní premisa není vůbec špatná, ocitneme se v roli Luthera,syna Čarodějnice Scotie, jenž zlobila a škodila (podobnost sloganu s jistou výkonnou mocí státu je zcela náhodná) místnímu království, avšak byla poražena, upálena a pravděpodobně i snědena. 

Syn se na to stejné připravoval v místním žaláři, jenže se mu z vězeňské stravy udělalo nevolno a tak se jednoho rána změnil ve velice silnou vobludu, zamordoval stráže a po přeměně v malého ještírka vycupital na svobodu (to vše se dozvíme v hraném intru, inu, výprava byla velkolepá). 


Následně se transformujeme zpět do lidské podoby a je již jen na nás, jestli najdeme protilék na tu naší "nemoc" a do toho se ještě následně zamíchá boj o moc mezi místními "dávnými" (obdoba božstva) a my se rázem staneme postavičkou na jejich šachovnici. 

Variabilita prostředí je tady také obsažena - projdeme se v jeskyních, ohřejeme se v tropické džungli, budeme se bát v pavoučích jeskyních, navštívíme obrovský hřbitov, prozkoumáme ruiny starodávného města, abychom se následně vydali až na vrcholky zasněžených hor.A tady někde se to posere, hory jako takové jsou fajn, ale vede z nich cesta do části zvané citadela, kde se víceméně adventura zvrhne v nepovedenou FPS. 


V Citadele na nás čekají desítky stejných poletujících nepřátel, kteří se respawnují, dokud jim nevypálíme jejich líhniště a dokud je nevybijeme všechny, neposuneme se dále. Odtud vede cesta do města starobylých v oblacích, zde na nás čeká debilní design, rádoby prostorové hádanky a pasti, celkově hnusné zpracování a žádné NPC, odtud se dostaneme do ještě hnusnějších pavoučích jeskyní, které radím proběhnout no odtud spadneme do "laboratoří" a nějaké místní obdoby kanalizace, kde nás následně čeká na úplném konci další debilní klikfest při zabití místního záporáka. 

Opravdu, poslední třetina hry mne znechutila a musel jsem se přemáhat abych se do toho pustil a také jsem rezignoval na vlastní rozum a šel do toho s návodem a byl rád, že už to celé skončilo. 

Fakta: inovativní přístup ke zpracování multimediálního dungeonu (Stonekeepu to vyšlo tedy lépe..), použitý 3D engine také nepobral příliš krásy. 
Pak tady máme mutaci hlavního hrdiny, kteréžto se dá využít k řešení zapeklitých situací (ještírek oplývá magickou silou, ale hovno vydrží. Klasika člověk univerzál a nakonec vobluda oplývající silou ale mdlým rozumem tj.neumí kouzlit). Čas od času je třeba použít interakci s okolím a něco někam přesunout, atmosféra by se tady také našla, první 2/3 jsou zpracovány nápaditě a nenudí. 
Ale takovou třešničkou nakonec je množství zakončení, celkem je jich 9 (tři z toho jsou animace smrti hned na začátku v jeskyních) a zbytek je dle toho jestli hru ukončíme jako hodný Luther či zlý Luther - ANO! je tomu tak, v některých částech hry můžeme ovlivnit charakter hlavního hrdiny a dle toho mít konec - všichni žili šťastně / jsem zlý badASS a nakopu vám prdele. 
Inu nebýt toho (dle mého) nezvládnutého zakončení hry, asi bych hodnotil více. 

Dle GoGu jsem nad tímto veledílem strávil necelých 17 hod.

2 komentáře:

  1. Trojku mám taky v plánu, a dvojku nehodnotím vůbec zle, byť po jedničce to vypadalo jako propadák a nechutný odklon od žánru. Nakonec z toho vylezla docela zajímavá hra.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Přesně tak, jsem rád za to, že jsem to dohrál a s 3DFX patchem to ani nevypadá tak zle a je to hezky barevné!

      Vymazat