Elvíra: milenka temnoty

A tak jsem se s batůžkem (prázdným!!!) ocitl před starým hradem.Nevěda co, proč a jak jsem vlezl dovnitř a při hledání kasy, kde bych zaplatil vstupné, jsem byl nevybíravě odchycen slepým(!) strážným a za přívalu nadávek vhozen do temné,vlhké a páchnoucí kobky místního sklepení.

Za zvuku hmyzích nožiček cupitajících někde ve tmě okolo mne, krysího pištění a housenkovitého mlaskání jsem přemýšlel nad svým mizerným osudem a divnými věcmi, které se zde dějí.Tu náhle mne zalilo světlo z konce tunelu a v něm jsem spatřil anděla!

Když se oči z temnoty přeorientovaly opět na světlo, zjistil jsem že to není anděl, ale nasraná Elvíra, která mne přišla zachránit. Ale počkat, nemělo to být naopak?Nezavolala mne sem ona, abych JÁ pomohl JÍ?No co už, stane se i v lepších kruzích a tak jsem ji následoval do jejího pokoje.

Po cestě se naštěstí uklidnila a odvyprávěla mi, o co že vlastně jde.Znělo to jednoduše, mám pry zabít nějakou Emaldu, která ji tu prý začala otravovat život.Jen zapomněla dodat, že ona Emalda je vlastně upír, který si zde stovky let rochnil ve shnilé rakvi a Elvíra jej náhodou probudila, když starý hrad začala předělávat na luxusní letovisko pro vyvolené.Aby toho nebylo málo, po té co Emalda vylezla z rakve, povolala si na pomoc všelijaké existence, kostry ve sklepení, stráže co běhají okolo hradu, bohem zavrhnuté mnichy co zase obývají vrchní patra, možná se najde i nějaký ten vlkodlak...

No paráda, do čeho jsem se to zase uvrtal.. po proslovu mi Elvíra dala směšně malou dýku na ty místní stráže, plus nějaké blivajzy, které mi prý udělají dobře když bude potřeba no a se slovy "bez knihy kouzel se nevracej" mne vyhodila z apartmá.Poté co knihu najdu, bude na mne čekat v kuchyni, že mi tam podle ní umíchá nějaký fajn dryják..

Celý nadšený z místních poměrů jsem se vydal rychlým krokem k hlavní bráně, že se na to raději vyseru a vezmu roha.K mému zděšení a překvapení cestu ven blokovaly masivní mříže, takže tudy to asi nepůjde a já tady umřu na tisíc různých perverzních způsobů! 

Ale když už, tak nedám svou kůži lacino! Vydal jsem se do místnosti se suvenýry jestli by zde nebyla nějaká mapa hradu, nebyla. Byla zde ale obouruční sekyra a pěkný štít, samozřejmě jsem obojí sebral, pořádně sekyru sevřel v ruce a najednou jsem se cítil tak nějak lépe.

Okolo hradu cestička a tak jsem se vydal na obhlídku, zde jsou stáje, zde je vstup na hradby, á ano, tady je vlez do sklepů, odkud mne vytáhla Elvíra a zde se zase můžeme vydat do hradního parku, anebo prozkoumáme centrální část hradu?

Zvolil jsem si poslední možnost, otevřel masivní dveře a vystoupal po schodišti do prvního patra.