UUI: Bica yeshor´click !

Kamenné schody mne dovedly do patra, které dle nákresu na mé mapě obývají přerostlé inteligentní ještěrky.Kdepak se tu asi vzaly? Dle pověstí byly stvořeny mladým kouzelníkem Mondainem, jenž konvertoval ke zlu, který si je s pomocí temné magie stvořil k tomu, aby mu sloužili a požírali malé děti a roztomilé,chlupaté koťátka.Avšak v časech, kdy byl tento zlý kouzelník poražen, začali být ještírci loveni a zabíjeni až nezůstal ani jeden na povrchu zemském, avšak jak se zdá, zde v "Hlubině" přežili.

Při průzkumu této oblasti jsem opravdu na ještírky narazil, cosik na mě vždycky zasyčeli, ale já jim hovno rozuměl... tedy do té doby než jsem potkal "nemluvného".

Respektive, já si jej tak pojmenoval, jelikož chudák neměl jazyk, aby mi své jméno řekl, když se o to pokusil, vždy to znělo jako když někdo zvrací... Nemluvný byl zavřený za mřížemi ve smradlavé kobce, jenž hlídal jeden z místních ještěrů, jelikož jsem mu nerozuměl, tak jsem mu vnutil do pracek kus kuřecího stehna což ho zaměstnalo a já si mohl začít všímat nemluvného, který se mi posuňky snažil něco naznačit.

Po nějaké době jsem pochopil, že by chtěl odtud pryč a žádal mne o pomoc. No naznačil jsem mu, že s ještěry nic nesvedu, jelikož jim hovno rozumím na to němý divokou gestikulací naznačil, že on mne jejich řeč naučí! Mám prý vždycky zachrchlat ještěří slovo a on pantomimou ukáže vo co jako de.
No znělo to hrozivě - němý učí blbého cizí jazyk, ale po několika hodinách divadla v podání nemluvného se mi povedlo zvládnout základ ještěří řeči s jehož pomocí se mi poté povedlo přesvědčit strážce, aby si ode mne vzal ještě smradlavou rybu, použité trpasličí trenky a kopu zlata.Následně odemkl mříže a vězeň byl volný a co jsem za to všechno získal, ptáte se? No přeci schopnost porozumět ještěrům.. no že jsem se na to nevysral.. a tak jsem se znechuceně vydal dále na cestu.

Při průzkumu dalších zákoutí tohoto patra jsem mimo obvyklou místní sebranku, sestávající se z kostrounů, přerostlých krysáků a vypasených červů narazil také i na lidské osadníky.K jejich smůle se však jednalo o bandity, což pro mne znamenalo cenné bojové zkušenosti, pobil jsem je do posledního a následně vyraboval jejich skladiště, což mi přineslo můj první magický prsten, prsten ochrany před útoky.

Také se mi povedlo najít ostatky jiného dobrodruha a z jeho deníku jsem se následně dozvěděl, že by se někde na této úrovni měla skrývat čepel bájného meče zvaného Caliburn, místo kde se však skrývá bylo jen naznačeno.

A aby toho nebylo málo, našel jsem zde i místního blázna jménem ZAK, který měl panickou hrůzu ze tmy a pořád hledal světlo, protože jsem mimo jiné zdatným kouzelníkem, jsem schopen si svítit na cestu ohněm magickým a tak jsem mu podaroval všechny své svíce, on mi na oplátku dal zvláštní svíci, která nehoří.. inu, děkuji?

Dle indície z deníku jsem se vypravil do jihovýchodní části tohoto patra, pátrat po oné čepeli, úspěch se po pečlivém průzkumu dostavil, na jedné stěně, prorostlé břečťanem jsem narazil na skryté dveře které vedly do místnosti se záhadným táhlem. Jelikož nemám záhady rád, směle jsem za něj zatáhl, což vedlo ke zvuku  jaký nevydá ani sto hromů, zem se zachvěla a já uslyšel tekoucí vodu, strašně velké množství tekoucí vody.

Zmateně jsem vyběhl ven a spatřil tu spoušť co jsem udělal, nedaleká vodní nádrž, která před momentem byla plná je nyní prázdná. Přistoupil jsem blíže, zvědav co se skrývá na dně.S úžasem jsem však zůstal stát, spatřil jsem schody pokryté řasami, které vedly k zrezlým dveřím.Nebojácně jsem sestoupil dolů a s hlasitým skřípotem jsem je začal po milimetrech otevírat.

Když se mi je podařilo dostatečně otevřít, abych se jimi protáhl, vstoupil jsem do nevelké přírodní jeskyně ve které se schovávala svatyně.Paráda, své nabité zkušenosti jsem zde proměnil za vylepšení svých bojových, obraných a magických zkušeností.
Následně jsem při detailnějším průzkumu našel v kameni zaseklou čepel meče, to bude asi to, o čem se zmiňoval nebožtíkův deník.. určitě se mi bude v budoucnu hodit a tak jsem ji zastrčil do svého baťůžku s poklady.

Myslím že nic dalšího zajímavého mne zde už nečeká a tak jsem se vydal na cestu ke schodům do dalšího, nyní již čtvrtého patra.

P.s. zmatená slova v názvu článku nejsou dána pivním opojením, jen v ještěří řeči znamenají Zduř vole! Což si vykládám jako buď zdráv, příteli.. ?