Koukali jsme,chodili jsme,bloudili jsme ale pořád nebylo odtud cesty ven... a tak jsme udělali to jediné ci se asi udělat dalo - začali úplně od začátku. Teď jsme se však zameřili na hledání tajných spínačů na stěnách.
Po nějaké době bylo naše úsilí korunováno úspěchem! V jedné zapadlé chodbě jsme objevili tajný spínač, který nám otevřel cestu dále.Postupovali jsme temnou chodbou stále kupředu, když tu náhle, kde se vzal, tu se vzal, zpoza rohu se na nás opět pro změnu vyřítil beholder a v závěsu za ním ještě jeden!
O booze, už jsme na ně vůbec neměli náladu a tak jsme je vylákali z chodby ven, naštěstí byli tak hloupí, že se sami stratili a my mohli nerušeně prozkoumat tajnou chodbu. Došli jsme až na konec, na kterém kromě zvláštního kamenného kvádru nic dalšího nebylo. po bližším zkoumáni jsme na jeho vrchní části objevili vytesaný obtisk lidské dlaně nad kterým visela cedulka "Znameni Darkmoonu zdarma ZDE!".
Než se kdokoli stačil zeptat "WTF?" zvědavý Wolf samozřejmě do toho strčil svoji pazouru... jen co to udělal, veškeré světlo které zde bylo zmizelo a my se najednou ocitli v aboslutní temnotě přičemž nám tělěm začaly procházet elektrické výboje.. to bylo posledni, co jsme si pamatovali.
Světlo,hodně světla,všude světlo...každý pohyb bolí...kde to sakra jsme? Kdy to jsme,proc tu jsme a co vlastně jsme.. myšlenky a smysly po chvíli začaly konečně fungovat tak jak měly a dávat smysl. Už jsme nebyli v nějaké bohem zatracené věži, ale na úplném začátku, ve vstupni hale chrámu, byli jsme tu všichni a i naše vybavení a zbraně.. jde vidět, že tu bydlí opravdu jen slušní lidé, kteří nekradou.
Postupně jsme se sbírali ze země, když tu Wolf vyjeknul a nevěřícně čučel na svou dlaň, na které měl vypálené jakésik ošklivé očičko. "To asi bude ono znamení Darkmoonu" řekl mág a nám bylo hned jasné, kam povedou naše další kroky.
Již známými schody jsme vystoupali do druhého patra chrámu a zamířili ke dveřim, které nám předtím zústaly zapovězeny s tím, že nejsme hodni vstopupit dale. Jen co jim teď Wolf ukázal svou "vylepšenou" dlaň, dveře se bez řečí otevřely a my mohli vstoupit.
Moc daleko jsme ale nedošli, cesta po chvíli končila zelenou skleněnou stěnou.Hmm, sklo, žádný problém pro nás, řekli jsme si a začli do toho mlátit. No dopadnout to asi ani jinak nemohlo.. Wolf s Rampou unaveně funěli a skleněná stěna tu výsměšně stála bez škrábnutí dále. Jaké štěstí, že Wolf sebere vše na co příjde a vzpoměl si na to divné kladivo, které sebral v beholdeřím doupěti, je přece zelené, jak ta stěna, no ne?Ha, jaké snadné to nyní bylo, sklo pukalo jedna radost až se nakonec celé rozsypalo! Cesta dále byla volná.
Moc daleko jsme ale nedošli, cesta po chvíli končila zelenou skleněnou stěnou.Hmm, sklo, žádný problém pro nás, řekli jsme si a začli do toho mlátit. No dopadnout to asi ani jinak nemohlo.. Wolf s Rampou unaveně funěli a skleněná stěna tu výsměšně stála bez škrábnutí dále. Jaké štěstí, že Wolf sebere vše na co příjde a vzpoměl si na to divné kladivo, které sebral v beholdeřím doupěti, je přece zelené, jak ta stěna, no ne?Ha, jaké snadné to nyní bylo, sklo pukalo jedna radost až se nakonec celé rozsypalo! Cesta dále byla volná.
Žádné komentáře:
Okomentovat