Po oslizlých schodech jsem se dostal do druhého podlaží, kde mne hned přivítal ošklivý šedivý goblin. Utlouci ho palcátem byl pro mne docela problém, s tímto typem zbraně neumím pořádně zacházet a tak šly spíše rány do místního dřevěného obložení než na něj. Ale nějak se mi to povedlo a nakonec jsem mu tu jeho tupou lebku roztříštil a on se mi sesunul k nohám.
Inu odpočal jsem si a vydal se na průzkum patra, chvílí jsem se plácal ve dřevem obložených chodbách, když tu jsem narazil na mramorem obloženou chodbu, která mne zavedla do svatyně v jejímž středu se nacházel zlatý symbol života.
Poučen čtením starých svitků jsem věděl, že pokud pokleknu a vyřknu tu správnou mantru, mé schopnosti se zlepší.. pamatoval jsem si tu na zlepšení bojových dovedností a magie.Země se zachvěla a já cítil jak "rostu", zalil mne adrenalin a já cítil, že v boji s mečem budu nepřemožitelný, také jsem v celém těle pocítil vibrace jak se mi svaly napnuly pod přívalem many, kouzlení již pro mne asi nebude takový problém, jak jsem si zprvu myslel.Nezapomněl jsem hezky poděkovat a vydal se na cestu dále, vymotal jsem se z těchto chodeb a došel se na širokou cestu vytesanou do okolní skály a nedlouho poté narazil i na civilizaci.
Jednalo se o trpaslíka z kmene přátel od Jezevčí skály, kteří to tady obývají a těží v místním dole zlato, ale prej jim tam teď začala řádit nějaká ohyzdnost a pokud jako bych chtěl pomoct, mám se vypravit za králem, který mi řekne více. A jelikož jsem zrovna měl trochu času, tak jsem se s ním vydal do toho jejich trpasličího brlohu.Bylo jich tam docela dost a mimo jiné jsem zde narazil i na písaře Corbyho, který mi povyprávěl o osudu sira Cabiruse a také o sedmi artefaktech, které rozdělil mezi místní civilizace. Nevím proč, ale tato informace mi přišla dost podstatná a tak jsem si dal za úkol všechny je posbírat, třeba to nakonec k něčemu bude.
Při královské audienci a slibu zlata tolik, kolik vážím jsem tedy opojen místním chmelovým mokem královi kývnul na to, že zajdu do dolů a zjistím co tam místním horníkům z temnoty šahá na zadky, král mne však varoval, že úkol to nebude až tak lehký že bych měl předtím nasbírat více zkušeností, uposlechl jsem jeho rady a jal se toulat po místních chodbách.
Netrvalo dlouho a narazil jsem na bandu plesnivých koster, vzhledem k tomu kolik jich tam bylo mi došlo, že asi něco hlídají a tak jsem se s vervou sobě vlastní do nich pustil, naštěstí jsem už byl schopen seslat nějaké to kouzlo a tak jsem na ně házel magické šipky, což si myslím mi zachránilo prdel.
Když jsem je udolal,nadšeně zavýskal, objevil jsem totiž jejich doupě s poklady, tedy minimálně pro mne.Na kupě tu totiž ležela kompletní sada kroužkové zbroje, nádherná olejová lampa včetně flaštiček s olejem a po kostřičkách tady zůstaly použitelné meče, haleluja, konečně se zbavím toho pitomého palcátu.Sice to vše bylo trochu omšelé a použité, ale lepší než ty smradlavé kožené hadry co mám na sobě teď. Jen co jsem se vybavil, kde se vzaly tu se vzaly další ohavné kostry na mne zpoza rohu zavolaly! Což jsem ale jen uvítal, konečně uplatním své nově nabité zkušenosti pro boj s mečem.
S prstem v nose jsem je udolal a pocítil jak mi roste zkušenost, inu asi bude už načase se vypravit do dolů a zjistit co za chlípníka tam řádí.Minul jsem ceduli varující před monstrem a sestoupil do temných jeskyní.
Panovalo zde nepřirozené ticho, namísto obvyklého radostného klepání a ťukání při dobývání zlata.. moment, přeci jen, nezřetelně jsem z dálky uslyšel rytmické bouchání, znělo mi to povědomě, ó ano, údery o kovadlinu dělají takové zvuky a tak jsem šel po směru zvuku a došel až do útulné kovárny, podsaditý trpaslík tady rytmicky tloukl do kovadliny, na které měl kus rozžhaveného železa.Nechal jsem jej pracovat a očumoval jeho práci, než si mě po nějaké době všiml a tak jsme se dali do řeči.
Mimo obvyklé řečí, kdo kde s kým a jak, jsme se dostali i k siru Cabirusovi a jeho artefaktům, takto jsem se dozvěděl o mocném meči a štítu, další úkol pro mne, tohle prostě musím mít. Mimo jiné mi kovář nabídl i své služby, za pár zlaťáků mi opraví jak zbraně tak i zbroj. Výborně, domluvili jsme se na sazbě a já mu to tady nechal na opravu, sám jsem se ještě na to moc necítil.
Zatím co on pracoval, já jsem si hezky u ohně ustlal a prospal se do dalšího dne?Noci? Kdoví jaký je teď čas, tady v té podzemní prdeli to nejde vůbec poznat.No netřeba nad tím bádat, vybavení mám opraveno, meč naostřen tak hurá na místního bubáka.Rozloučil jsem se s kovářem a vydal se zpět do zatuchlých jeskyní.Překvapivě to netrvalo až tak dlouho a já v jedné sluji narazil na to místní monstrum, no to mě poserte, von tady řádí BEHOLDER! Už se aní nedivím, že mne král varoval před nerozvážností a jsem rád že já ho poslechl a zkušenosti poctivě nasbíral.
Boj to byl litý, ta sviňa měla snad devět životů a už jsem si myslel že je se mnou ámen, ale po jednom obzvláště povedeném úderu se s ohavným šplouchnutím odporoučel beholder na zem a začal si tam poklidně smrdět. Uff, z posledních sil jsem se odplížil ke kováři a upadl do hlubokého spánku.
Odpočatý jsem se následně vypravil zpět ke králi pro svou odměnu, který mi mimo peněz dal i zvláštní nástroj, který je schopen řezat diamanty jako máslo.Následně jsem se vypravil na další průzkum tohoto podlaží, pobil mnoho koster a goblinů, nasbíral velké množství zlaťáků a vybavení, mimo jiné pomohl poblblému trpasličímu inženýrovi najít jeho ztracené plány, posbíral mnoho zkušeností, vymodlil si další zlepšení svých schopností a našel i vstup do dalšího podzemního patra...
Žádné komentáře:
Okomentovat