Mohl bych...

Mohl bych říct, že jsem dlouho nepsal, protože jsem se připravoval na přijímačky na vejšku. Mohl bych říct, že jsem dlouho nepsal, protože jsem se připravoval na závěrečky ve škole. Mohl bych říct, že jsem dlouho nepsal, protože jsem byl pořád v práci. Mohl bych, mohl bych, mohl bych... Pravda je taková, že jsem byl tak línej, že se mi nechtělo dělat vůbec nic. Navíc moje latentní apatie a letargie dostoupila vrcholu, takže mi všechno bylo u mýho ctěnýho pozadí. A blog - u kterýho vlastně ani nevím, jestli ho někdo čte - tuplem. Proto by možná neškodila sem tam nějaká reakce, náhodní čtenáři. Děkuju.

Události poslední doby:
Za potenciálně nejvýznamnější událost by se dal považovat návrat mojí inspirace, takže v brzké době by moje literární střevo mělo začít pracovat naplno a já začnu spokojeně srát. V souvislosti s nápadem na první povídku jsme s Infinitem založili virtuální kavárnu Maltese Falcon, která by se měla stát vlajkovou základnou českých Jiných a sjednotit události českých Hlídek. Ale nějakej výsledek, pokud vůbec nějakej, čekám až za pár měsíců...

Další zajímavá událost byla, že jsem objevil svoje ženský já. Je překvapivě těžký vyjít sám se sebou. S Infinitem to bylo něco jinýho, asi proto že jsme oba chlapi, ale drahá Antarra je poněkud tvrdší oříšek. Jenže je tu jedna věc, co o mně nevíte... Jsem prostě vítěz.

No a klasicky se stala spousta nepodstatných událostí, který jsou mi ukradený.

Toť vše. Dobrou noc.